ForeverMissed
Narodil se v Praze, v prvním roce po válce, 10. ledna 1946 rodičům Haně a Rudolfovi Konvalinkovým jako prvorozený syn. Od dětství měl problémy s kyčelním kloubem, hrozilo mu, že nebude chodit, byl často hospitalizován. S hendikepem se ale úspěšně popral a nakonec celý život nadšeně provozoval turistiku a stal se také značkařem. S manželkou Martinou turistickými značkami označili stovky kilometrů cest v okrese Benešov i mimo něj. Povoláním byl učitel, na umístěnku se za socialismu dostal na učitelské místo v Bystřici u Benešova, ale učit dlouho nevydržel, chyběla mu servilita k režimu a legitimace KSČ. Našel si klidné místo v technické službě školám a dlouhá léta opravoval veškerou techniku pro školy a školky na celém okrese. Neměl na to žádné speciální vzdělání, ale opravil zázračně úplně všechno. Hodně fotil a později točil videa z různých cest a výletů, které pravidelně podnikal. Byl tak trochu pedant a perfekcionista a tak všechno kolem sebe upravil a předělal tak, aby to vždycky perfektně fungovalo, nic nevrzalo, nekřížilo se, nedrhlo, nesnášel hajdaláckou práci. Poslední roky ho v chůzi a práci hodně omezovala roztroušená skleróza, zase ho dostihlo omezení, i když z jiných důvodů, než mu byly předpovídány v dětství. Ale nevzdával to, přesedl na kolo a pak na elektrickou tříkolku a zůstal v pohybu. Žil poslední roky s manželkou na chatě na Březové, kde mu bylo nejlíp, kde to měl hrozně rád. I když se poslední měsíce chránili, jak jen mohli, dopadlo to jak v "šípkovém království", všechny "trny odstranili", přesto se Růženka píchla. A Covid tentokrát zabíjel.

Z prvního manželství má dceru Hanu a Pavlu. Ve druhém vyženil dceru Lucii. Dohromady má 4 vnuky, Matyáše, Mikuláše, Rémyho a Jana a vnučku Naděnku.

Děkujeme za Vaše vzpomínky, fotky a projevy soustrasti. Celá Petrova rodina


Posted by Pavlíčková Lada on March 8, 2021
I my se přidáváme se vzpomínkou na Petra a myslíme na Tebe Martinko, je to velká ztráta, máš můj obdiv, jak jsi se o Petra s láskou starala. Přejeme hodně sil. Lada a Honza Pavlíčkovi
Posted by Pavlíčková Lada on March 8, 2021
Už je to pár let, co jsem dostala ke čtení povídku Petra o pejskovi, který je jednou provázel při jejich putování na kolech českou krajinou. Moc se mi to líbilo, říkala jsem si, v čem všem Petr vyniká. Opravování všeho možného, herectví, spisovatel......
Petříku, co všechno bys ještě dokázal. Bohužel, nebylo dopřáno ani Tobě, ani nám. 
                                   Jana Pavlíčková
Posted by Véronique Oliviero on March 5, 2021
Dearest Martina , Pavka and Hanka and all family ❤️
Just a few words to tell you that we think a lot of you at this moment. We always think of Peter like a sweet poet full of kindness and with a beautiful smile. We were very touched to watch the nice picture remembering our trip in Benesov 25 years ago and the wonderful time all together.
We send all our love and courage. Peter will remain in our hearts .
Hope to see you in the futur ❤️
Love Véronique Alain et Elisa Oliviero
Posted by Michaela Toulova on March 1, 2021
Věděli jsme o sobě každý den,
zdravili se někdy i vícekrát.
Pane sousede, budete nám všem chybět,
ale věříme,že nás budete sledovat shora a my vám budeme dělat jen radost.

Navždy v srdci
Michaela,Radek,Matyáš a Maxmilián Toulovi
Posted by Jana Laboutková on February 28, 2021
Upřímnou soustrast celé rodině.

Milý Péťo, nikdy na Tebe nezapomenu.
sestřenice Jana s rodinou
Posted by Petr Půlpán on February 28, 2021
Petře, stále tě vidím sedícího na "riviéře" na Březové, kde jsme spolu nejednou poseděli při diskuzích o mopedu, fyzice a všem možném. Vzpomínka na tyto rozhovory mě vždy potěší.
Péťa Půlpán
Posted by sebastien nazon on February 28, 2021
Budu vždycky a vesele vzpomínat na svého učitele fyziky Petra Konvalinku, který vnesl do bystřické základní školy velké oživení do výuky. Fyzika se pro nás stala předmětem, na který jsme se těšili, neboť hodiny nebyly nudné, a přitom jsme se toho spoustu naučili.

S panem učitelem jsem se mohla opět setkat a dostat se do kontaktu díky mé drahé přítelkyni Lucii Nazonové. Ještě ke konci minulého roku jsem na pana učitele natrefila na parkovišti. Měl obrovskou radost z tohoto setkání a dlouze jsme si vyprávěli a vzpomínali s tím, že se musíme zase vidět. Bohužel osud tomu chtěl jinak.....

V duchu jsem s ním a s paní Martinou, která mu byla naprosto oddanou manželkou a v poslední době velkou pečovatelkou.

Žákyně Miluše Potůčková, nyní Stibůrková
Posted by Kateřina Půlpánová on February 28, 2021
Nikdy neztratíš někoho, koho máš ve svém srdci...
Možná ztratíš jeho hlas, jeho přítomnost…
Ale to, co ses od něj naučil, to, co ti po sobě zanechal, to neztratíš nikdy…

Milá rodino, přijměte naši upřímnou soustrast. Je nám to upřímně líto. Byl pro nás vzorem vytrvalé touhy být co nejdéle mobilní a být tady s námi na Březové, kam už prostě patřil. Bude tu chybět… 
Evžen a Marie Štěpánkovi
Petr, Katka, Péťa Půlpánovi
Lucka a Jakub Lisovi
Posted by Josef Chmatal on February 28, 2021
Dovolte mi vyjádřit upřímnou soustrast a sdílím s Vámi smutek. Spolužák Josef Chmátal
Posted by Lucie Nazon on February 26, 2021
T.Wilder
Je zeme mrtvych a je zeme tech, kdo ziji a mezi nimi laska. To je most, ktery vsechno pretrva a vsemu dava smysl...
Sbohem Peto Lucie
Posted by Jan Padevět on February 26, 2021
Milá Martinko, přijmi upřímnou soustrast nad ztrátou Tvého milovaného manžela. V duchu jsme s Tebou. Marie a Jan Padevětovi.
Posted by Miroslav Jašminský on February 25, 2021
Upřímnou soustrast celé rodině. Petra jsem osobně neznal, ale muž vedle Martinky musel být čestný, hodný, se smyslem pro humor a zodpovědnost. Čest jeho památce...

Miroslav Jašminský
Posted by Josef Nebřenský on February 25, 2021
Petrovice 25.2.2021
Upřímnou soustrast celé Vaší rodině.
  Nelze nevzpomenout na společné pobyty na horách, výlety na kolech
po Šumavě. Na upřímný smích a vyprávění, na písničky při kytaře.
Tak nám navždy zůstane v srdci náš kamarád Petr.
            Pepík a Libuška Nebřenští.
Posted by Lukáš Daniel on February 25, 2021
Upřímnou soustrast celé rodině a mnoho sil v této bolestivé době pro Martinku.
Lukáš a Anet Danielovi. :-(

Posted by Marie Neradová on February 25, 2021
Moji mílí,
přijměte od nás upřímnou soustrast a hluboké soucítění s Vámi.

Dostáváme se do let, kdy nám odcházejí naši nejbližší z rodiny a z kruhu nejlepších přátel. A právě tato současná doba je pro nás nejhorší. Zůstávají nám už jen ty nejkrásnější vzpomínky na přátele, na mládí a na dobrou divadelní partu, na zájezdy s kytarou, zpěvem a velkým náhradním volantem v autobusu. V Bystřici jsme toho pěkného opravdu prožili hodně.

Petr tady nejen učil, ale zapojil se do našeho souboru, kde pracoval dobrých 20 let. Ztvárnil řadu krásných rolí, pracoval v technice a dělal nám záznamy všech divadelních představení. Vše, co dělal, dělal s láskou a s precizností.
Petříku, mě zůstane navždy v srdci uchována Tvoje největší, a dá se říci životní role, role „Strýčka Váni“. Tam nás spojovala nejen prkna, co znamenají svět, ale osudy postav Soni a Váni. Vzpomínám a děkuji Ti za to!

Co jiného Ti teď můžeme dát, jen kytičku a dál už jen vzpomínat…

Loučí se s Tebou Maru, Jára a celý divadelní soubor v Bystřici.
Posted by Eva Matoušková - Jiři... on February 25, 2021
Přijměte prosím moji hlubokou soustrast nad úmrtím mého velkého celoživotního kamaráda a spolužáka, se kterým jsme si byli, stejně jako s jeho Martinkou, velice blízcí. Stejně jako celé rodině bude chybět nám všem, kteří jsme ho měli rádi pro jeho srdečnost, upřímnost, pracovitost a velkou skromnost. Jeho odchod zanechává v mém srdci hluboký žal. Díky za všechno, milý Péťo, nikdy na tebe nezapomenu!   Eva
Posted by Pavel Němec on February 25, 2021
Měl jsem v životě dva kantory, kteří mi pro život opravdu něco dali. Tátu - a Tys byl ten druhý, Petře. Pokaždé, když mám v ruce foťák (a to je skoro denně), uvědomuju si, že tenhle dar jsem dostal od Tebe. Díky za všechno!
Posted by Hana Veronika Konvalinkov... on February 24, 2021
Máváme Petrovi do nového působiště. Děkujeme mu za všechno, co pro nás udělal a nebylo toho málo. Svatební svědci Miloš a Jiřina Štorkovi
Posted by Hana Veronika Konvalinkov... on February 23, 2021
Táto, sbohem, čas, který jsme měli se teď zdá tak krátký.

Leave a Tribute

 
Recent Tributes
Posted by Pavlíčková Lada on March 8, 2021
I my se přidáváme se vzpomínkou na Petra a myslíme na Tebe Martinko, je to velká ztráta, máš můj obdiv, jak jsi se o Petra s láskou starala. Přejeme hodně sil. Lada a Honza Pavlíčkovi
Posted by Pavlíčková Lada on March 8, 2021
Už je to pár let, co jsem dostala ke čtení povídku Petra o pejskovi, který je jednou provázel při jejich putování na kolech českou krajinou. Moc se mi to líbilo, říkala jsem si, v čem všem Petr vyniká. Opravování všeho možného, herectví, spisovatel......
Petříku, co všechno bys ještě dokázal. Bohužel, nebylo dopřáno ani Tobě, ani nám. 
                                   Jana Pavlíčková
Posted by Véronique Oliviero on March 5, 2021
Dearest Martina , Pavka and Hanka and all family ❤️
Just a few words to tell you that we think a lot of you at this moment. We always think of Peter like a sweet poet full of kindness and with a beautiful smile. We were very touched to watch the nice picture remembering our trip in Benesov 25 years ago and the wonderful time all together.
We send all our love and courage. Peter will remain in our hearts .
Hope to see you in the futur ❤️
Love Véronique Alain et Elisa Oliviero
her Life

Divadlo

Jedna velká tátova životní etapa bylo ochotnické divadlo. Už to tady psali jeho divadelní kolegové a kamarádi, ale protože toho u ochotníků v Bystřici a pak i v Benešově s divadelním spolkem Svatopluk prožil opravdu hodně, tak ještě tahle krátká připomínka. Byl u ochotníků osvětlovačem, technikem, hercem, prostě vším, co bylo potřeba. A byl tím rád. Namátkou-v roce 1975 si zahrál ve hře Liška a hrozny, 1976 Hadí ostrov, 1978 již zde zmíněný Strýček Váňa, 1979 Čokoládový hrdina, v Benešově potom v roce 2001 Podvodník a král, 02 Jeden den velkokněžny, 03 Doba kamenná a v roce 2005 v Kleistově Rozbitém džbánu, z něhož je také přiložená fotka.

23.2.2021 přišel ten nejsmutnější den

Táta byl převezen do nemocnice Pod Petřínem s oboustranným covidovým zápalem plic v pondělí 15.2.2021. Zpočátku reagoval na léčbu velice dobře a zlepšoval se, všichni jsme věřili, že už je po více jak 10 dnech boje s tím čínským parchantem mimo ohrožení života. Ale nebylo to tak. Asi vyčerpal všechny svoje rezervy. Zemřel sám, ani jsme s ním nemohli, v této blbé době, v těch posledních dnech mluvit po telefonu. Snad ví, že jsme byli v myšlenkách stále s ním, že jsme se těšili, až ho pustí a měli další plány, co budeme společně dělat. Tak co opravuješ v nebi, táto? Taky tam mají něco v nepořádku? Hanča

Narodil se v Praze, 9. měsíců po 2. sv. válce

Rodiče Hana Říbalová a Rudolf Konvalinka se vzali někdy na jaře 1945, v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. 10. ledna 1946 se jim narodil syn Petr a o dva roky později jeho bratr Jan. Hana Konvalinková pracovala před válkou jako překladatelka z němčiny, později vystudovala speciální pedagogiku a do konce života učila. Děda Rudolf, pracoval ve VÚZORTu, což byl Výzkumný ústav zvukové, obrazové a reprodukční techniky, dělal vedoucího čehosi, a patentoval několik zlepšovacích návrhů na přenosku gramofonu. U Petra se pár let po narození projevila vrozená vada kyčelního kloubu, která ho trápila celý život. Zpočátku neměl moc dobré prognózy, nakonec ale nemoc překonal a chodil a chodil a chodil. Technické nadání po otci zúročil ve své práci v Okresním technickém a materiálovém středisku v Ouběnicích, kde měli s pár dalšími kolegy takový pohodový mikrosvět, ve kterém servisovali školy po celém okrese a přečkali socialismus. Opravoval všechnu tehdejší techniku a elektroniku, která se ve školách rozbila a vždycky všechno spravil. V tom byl fenomenální.
Recent stories

Turista a značkař

Shared by Hana Veronika Konvalinkov... on March 3, 2021
Na Petra budu ráda vzpomínat, protože jsme se vídali na akcích benešovských turistů. Dovedli s Martinou připravovat výlety, ale hlavně se věnovali značkování cest. Kdysi nás navštívili na chalupě u Prčice. Nechali nám tam opotřebenou směrovou tabulku  '' Zvěřinec 1,5 km''. My jsme si sice žádnou zvířenu nepořídili, ale památku na Petra máme navždycky.
Lída W. 

Kára

Shared by Kateřina Půlpánová on February 28, 2021
Petře, můj celoživotní kamaráde,

Ve vzpomínání na Tebe nesmí chybět naše veledílo. Pod značkou „ KÁRA“ jsme na Březové společně vyrobili v roce 1977 úžasného pomocníka - nákladní auto. Základem bylo šasi (pro neznalce podvozek) z našeho Minora a motor byl použit ze Skútru ČZ. Byl to zázrak techniky! Při jízdě bylo možné použít 16 rychlostí vpřed a 4 rychlosti vzad. Kára nám věrně sloužila cca 20 let pro převoz všeho možného. Nakonec jsme jí po letech věnovali jiným potřebným. Ke svému poslednímu majiteli dojela ve velmi brzkých ranních hodinách dokonce po vlastní ose až k Rakovníku!

Na fotografii jsem jen já, protože ty jsi samozřejmě fotil.

Díky za ten čas

Evžen

Strýček Váňa

Shared by Marie Neradová on February 25, 2021
Petříku, mě zůstane navždy v srdci uchována Tvoje největší, a dá se říci životní role, role „Strýčka Váni“. Tam nás spojovala nejen prkna, co znamenají svět, ale osudy postav Soni a Váni. Vzpomínám a děkuji Ti za to!